Konečně je na veřejnosti dlouho očekávaná aplikace MET/FLEX, na které dlouhou dobu pracoval Vlado Zlatoš a plno dalších odborníků.
Díky této aplikaci jsem mohl vyhodnotit hodnotněji svůj spiroergometrický test, který jsem v březnu 2016 podstoupil v MET FLEX Centru v Žilině.
Jaké jsou mé výsledky?
Níže uvádím názorně výstup z aplikace MET/FLEX:
Z výsledků je patrné, že za 4 měsíce experimentování s metabolickou flexibilitou a přeprogramování se na tuky je moje tělo schopné využívat efektivně tuky jako zdroje energie. Na experimentu stále pokračuji a věřím, že za další měsíce se posunu dále. Od březnového měření uplynulo zase několik týdnů a cítím na sobě další posun.
Děkuji za možnost využití aplikace MEF/FLEX a těším se na její další vývoj.
Metabolická flexibilita v praxi
realizovaná formou osobního experimentu
sobota 11. června 2016
5. Zdravé, funkční a výkonné tělo - Bratislava Fitnessa
O víkendu 4.6. až 5.6. 2016 jsem měl možnost se účastnit inspirativního školení Zdravé, funkční a výkonné tělo z teorie do praxe, které proběhlo v Bratislavě (Fitnessa). Seminář hodnotím jako velice hodnotný nejen svým obsahem, ale také možností potkat zajímavé stejně smýšlející osoby.
úterý 31. května 2016
4. Sport Premium Energy - první test
SPORT PREMIUM ENERGY je jedinečný produkt, který poskytuje optimální
zdroj energie před i během fyzického výkonu, obsahuje důmyslnou
kombinaci ingrediencí (MET/FLEX Technologie) se speciálním škrobem
SuperStarch (HMT škrob bez GMO) - glukózový polymer s vysokou
molekulovou hmotností 500 000 - 700 000 mol/g, maximální využitelností a
nízkou inzulínovou odezvou. Škrob SuperStarch je speciální forma
sacharidu, která se uvolňuje postupně, má nízkou osmolaritu a zcela se
vstřebává v tenkém střevě.
První test jsem na sobě provedl asi po 3 hodinách po jídle před 1,5 hodinovým tréninkem na kole v aerobním pásmu základní vytrvalosti. Asi 45 minut před jízdou jsem smíchal Sport Premium Energy se 400 ml čisté vody 2 odměrky přípravku a po jízdě pak 1 odměrka.
První pozitivní dojmy:
+ Velice příjemná osvěžující jahodová chuť připomínající zmrzlinu s podtextem citronu. Původně jsem očekával lepivou chuť co znám z klasického proteinu.
+ Velice dobře vstřebatelný bez pocitu těžkosti v žaludku.
+ Na kole žádné známky únavy ani pocity hladu, které občas mývám, když si před jízdou dám třeba ovoce.
Uvidíme, jaké budou pocity při delším tréninku.
Další informace přímo na webu výrobce KOMPAVA.
První test jsem na sobě provedl asi po 3 hodinách po jídle před 1,5 hodinovým tréninkem na kole v aerobním pásmu základní vytrvalosti. Asi 45 minut před jízdou jsem smíchal Sport Premium Energy se 400 ml čisté vody 2 odměrky přípravku a po jízdě pak 1 odměrka.
První pozitivní dojmy:
+ Velice příjemná osvěžující jahodová chuť připomínající zmrzlinu s podtextem citronu. Původně jsem očekával lepivou chuť co znám z klasického proteinu.
+ Velice dobře vstřebatelný bez pocitu těžkosti v žaludku.
+ Na kole žádné známky únavy ani pocity hladu, které občas mývám, když si před jízdou dám třeba ovoce.
Uvidíme, jaké budou pocity při delším tréninku.
Další informace přímo na webu výrobce KOMPAVA.
středa 30. března 2016
3. Můj spiroergometrický test
Po přečtení inspirativních článků o metabolické flexibilitě jsem se rozhodnul pro doporučený SPIROERGOMETRICKÝ test v nově otevřeném centru Kompava v Žilině. Měření je provedeno na běhátku a za použití přístroje Ganshorn Power Cube, ze kterého pak mám data pro další vyhodnocení na platformě, kterou připravuje Vlado Zlatoš.
Závěrem mohu konstatovat, že jsem si ověřil hranici mého ANP (anaerobního prahu), který mám určen z předchozích měření laktátové křivky. Velikým překvapením testu byla hranice využití cukrů, jako zdroje energie, kdy až do hranice 152 tepů jsem jako zdroj energie používal výhradně na 100% tuky a až nad 162 tepů/minutu se hlavním zdrojem energie staly výhradně cukry. Z laktátových křivek jsem se domníval, že spaluji výhradně tuky maximálně do 140 tepů/minutu. Díky tomuto spiroergonometrickému testu mám nově určené tréninkové zóny tepové frekvence. Osobně jsem přesvědčen, že jejich stanovení pomocí ergospirometrie je daleko přesnější než z laktátové křivky.
Grafy a výsledky měření.
Závěrem mohu konstatovat, že jsem si ověřil hranici mého ANP (anaerobního prahu), který mám určen z předchozích měření laktátové křivky. Velikým překvapením testu byla hranice využití cukrů, jako zdroje energie, kdy až do hranice 152 tepů jsem jako zdroj energie používal výhradně na 100% tuky a až nad 162 tepů/minutu se hlavním zdrojem energie staly výhradně cukry. Z laktátových křivek jsem se domníval, že spaluji výhradně tuky maximálně do 140 tepů/minutu. Díky tomuto spiroergonometrickému testu mám nově určené tréninkové zóny tepové frekvence. Osobně jsem přesvědčen, že jejich stanovení pomocí ergospirometrie je daleko přesnější než z laktátové křivky.
neděle 28. února 2016
2. Zahájení experimentu
Během prosince 2015 jsem se zaměřil na omezení příjmu sacharidů a úplně jsem zase vynechal jídlo před ranním tréninkem a postupně jsem začal oddalovat příjem energie po ukončení sportovního výkonu. Na internetu koluje plno názorů, zda trénovat na lačno nebo ne? Osobně jsem v letech 2011 až 2012 také ráno (od 6:00 do 8:00) sportoval na lačný žaludek, ale po tréninku jsem doplnil tekutiny a také cukry (pečivo, ovoce). V roce 2013 až 2015 jsem dal vždy ráno před sportem tělu nějaké ovoce a po tréninku do 30 minut po ukončení většinou znovu nějaké ovoce pro doplnění svalového glykogenu. Převážně ráno na běhu a po banánu :-) jsem pozoroval subjektivně více energie. Trénink byl zaměřen většinou na základní vytrvalost v délce od 10 do 17 km a ke konci 10 minut na hranici anaerobního prahu díky závěrečnému 2 km kopci k domovu.
Experiment metabolické flexibility se zaměřuje na trénink na lačno a následné hladovění, tak aby se tělo co nejlépe adaptovalo na využití tuků jako zdroje energie. V porovnání s příjmy sacharidů se snižuje hladina glykemického výkyvu, kdy po příjmu cukrů jsem pozoroval pak po čase únavu a úbytek energie. Vše je krásně vysvětleno na grafu, který prezentuje na svém webu Vlado Zlatoš.
Během měsíce ledna a února 2016 jsem úplně vynechal před ranním tréninkem (většinou mezi 6:00 až 8:00) snídani a první jídlo jsem postupně posunul až na v průměru 11:00. Stravu tvoří převážně sýry a zelenina. Většinou okolo 8:00 až 9:00 si dám malé expresso nebo kapučíno. Další jídlo následuje někdy po 14:00 a pak následně mezi 17:00 až 21:00 podle práce a večerního tréninku.
Důraz také kladu na dostatečný pitný režim. Prohřeškem občas bývají ochucené minerálky, kdy si tělo žádá cukry, které jsem mu během dne odepřel.
Experiment metabolické flexibility se zaměřuje na trénink na lačno a následné hladovění, tak aby se tělo co nejlépe adaptovalo na využití tuků jako zdroje energie. V porovnání s příjmy sacharidů se snižuje hladina glykemického výkyvu, kdy po příjmu cukrů jsem pozoroval pak po čase únavu a úbytek energie. Vše je krásně vysvětleno na grafu, který prezentuje na svém webu Vlado Zlatoš.
Během měsíce ledna a února 2016 jsem úplně vynechal před ranním tréninkem (většinou mezi 6:00 až 8:00) snídani a první jídlo jsem postupně posunul až na v průměru 11:00. Stravu tvoří převážně sýry a zelenina. Většinou okolo 8:00 až 9:00 si dám malé expresso nebo kapučíno. Další jídlo následuje někdy po 14:00 a pak následně mezi 17:00 až 21:00 podle práce a večerního tréninku.
Důraz také kladu na dostatečný pitný režim. Prohřeškem občas bývají ochucené minerálky, kdy si tělo žádá cukry, které jsem mu během dne odepřel.
úterý 12. ledna 2016
1. Úvod - Metabolická flexibilita v praxi
Tento blog je věnovaný experimentu, který prakticky ověřuje metabolickou flexibilitu při sportovním výkonu. Podmětem pro ověření osobní metabolické flexibility byl pokus Víta Schlesinegera. Další motivací a hlavním spouštěčem, jak na sobě ověřit metabolickou flexibilitu byla přednáška Vlada Zlatoše na konferenci "Nové výživové směry a pokroky ve výživě sportovce", která se konala v Brně dne 21.11. 2015.
Co je to vlastně metabolická flexibilita ?
Detailní popis je velice krásně zpracován třeba na webu Víta Schlesingera, ale obecně lze říci, že je to schopnost organismu využívat nejen při sportovním výkonu jako zdroj energie převážně tuky místo sacharidů. Při volbě stravy je zaměřena pozornost především na zdravé tuky a to při nízko sacharidové stravě.
Proč na sobě testuji metabolickou flexibilitu ? Při svém převážně vytrvalostním triatlonovém tréninku jsem byl v předchozím roce na vegetariánské vysoce sacharidové stravě. Zdroje energie tvořilo převážně ovoce. Moje tělo se však tolik adaptovalo na cukry, že jsem dodržoval pomalu každé 2 hodiny přísun potravy. Pokles cukrů v krvi a to převážně před a při tréninku znamenal únavu, nechuť a přemlouvání sportovat a občas i malátnost. Řešením bylo doplnění rychlých cukrů a to většinou z banánů, které tvořily nedílnou součást mého jídelníčku. Ráno před plaváním nebo během jsem si vždy dal jeden banán a po tréninku jsem opět doplnil energii z ovoce. Hlavní problém, kterému jsem nerozuměl bylo to, že i při vyšším výdeji energie než byl příjem (zapisoval jsem si do programu kaloricketabulky.cz) jsem vůbec nehubnul a jakmile jsem přestal sportovat i na pár dnů, tak šla moje váha nahoru. To byl také můj důvod omezit cukry a jako zdroje energie využít tuky v rámci experimentu metabolické flexibility.
Vstupní údaje při zahájení experimentu.
Váha 80 kg (prosinec 2015)
Výška 176 cm
Věk 40 let
Trénink dle GARMINU plavání, kolo a běh
Rok 2014 SWIM: 386 km, BIKE: 4043 km, RUN: 2017 km)
Rok 2015 SWIM: 448 km, BIKE: 3455 km, RUN: 1276 km)
Hodnoty naměřené z osobní váhy Tanita:
Co je to vlastně metabolická flexibilita ?
Detailní popis je velice krásně zpracován třeba na webu Víta Schlesingera, ale obecně lze říci, že je to schopnost organismu využívat nejen při sportovním výkonu jako zdroj energie převážně tuky místo sacharidů. Při volbě stravy je zaměřena pozornost především na zdravé tuky a to při nízko sacharidové stravě.
Proč na sobě testuji metabolickou flexibilitu ? Při svém převážně vytrvalostním triatlonovém tréninku jsem byl v předchozím roce na vegetariánské vysoce sacharidové stravě. Zdroje energie tvořilo převážně ovoce. Moje tělo se však tolik adaptovalo na cukry, že jsem dodržoval pomalu každé 2 hodiny přísun potravy. Pokles cukrů v krvi a to převážně před a při tréninku znamenal únavu, nechuť a přemlouvání sportovat a občas i malátnost. Řešením bylo doplnění rychlých cukrů a to většinou z banánů, které tvořily nedílnou součást mého jídelníčku. Ráno před plaváním nebo během jsem si vždy dal jeden banán a po tréninku jsem opět doplnil energii z ovoce. Hlavní problém, kterému jsem nerozuměl bylo to, že i při vyšším výdeji energie než byl příjem (zapisoval jsem si do programu kaloricketabulky.cz) jsem vůbec nehubnul a jakmile jsem přestal sportovat i na pár dnů, tak šla moje váha nahoru. To byl také můj důvod omezit cukry a jako zdroje energie využít tuky v rámci experimentu metabolické flexibility.
Vstupní údaje při zahájení experimentu.
Váha 80 kg (prosinec 2015)
Výška 176 cm
Věk 40 let
Trénink dle GARMINU plavání, kolo a běh
Rok 2014 SWIM: 386 km, BIKE: 4043 km, RUN: 2017 km)
Rok 2015 SWIM: 448 km, BIKE: 3455 km, RUN: 1276 km)
Hodnoty naměřené z osobní váhy Tanita:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)